PartyLite Obsession

Milý deníčku (a přátelé),

dnešní post se bude zaobírat více tématy dokupy, proto jsem se rozhodla napsat ke každému z nich jen něco stručného a výstižného. Pokud se mi to ale nepovede, nebijte mě. 🙂

Začnu včerejškem, kdy bylo na pořadě cvičení nesoucí název Dynamic Core. Už jsem o něm musela psát minulý týden, jelikož jsem toto cvičení absolvovala již dvakrát. A od minulého týdne se nic nezměnilo. Očekávala jsem nějaké těžké lapání po dechu, nemohoucnost, bolesti svalů. No ale nic takového se nekonalo. S Tomíkem jsme video odcvičili a tím to pro nás haslo. On měl pěkně zpocená záda a já klasicky výstřih a pokožku hlavy. Nevzpomínám si na nic, co by nám při cvičení dělalo větší obtíže, možná cvik, který se vyskytoval ke konci, a který zahrnoval tzv. burpee (skákající plaňka, kdy ze stoje jdete do předklonu na ruce a skočíte nohama dozadu do plaňky a zpět nohama k rukám a do stoje) a squat (ze skákající plaňky se šlo přímo do squatu a zase do skákající plaňky). Squaty se dělaly pyramidově, tzn. že po první skákající plaňce se udělal jeden dřep, po druhé skákající plaňce dva dřepy, atd. Pyramidky nesnáším, a kór squatové. A v kombinaci se skákající plaňkou je to porod. Ne že by mi ta plaňka nešla, ale je docela problém tady večer skákat, jelikož bydlíme v paneláku a je vše slyšet. :/ Dokonce i to, když soused ze shora provozuje nemravnosti se svojí přítelkyní, ale pšt. 😀 Takže místo tohoto cviku jsem si já osobně odcvičila sérii dřepů a Tom sérii kliků. 😀

A co se dnešku týče, jako každé úterý jsme šly s Barčou na Jumping. Tentokrát jsem to zkusila na lačno, a o tom, jak se mi cvičilo, se dozvíte později. Jelikož jsme se dnes dostavily všechny dříve, začalo se také o něco dříve. A hned pěkně zostra. Musím si postěžovat, že jsem se dobrovolně upsala hopsání na trampolíně s černou hopsací plochou. A to byl kámen úrazu. Tyto trampolíny více pruží, takže se vám hůře udržuje rovnováha a rytmus (což je ale možná ve finále i větší plus pro posilování svalů). V podstatě celé cvičení jsem se trápila s tím, že nemůžu udržet rytmus s předvičující Zuzkou a okolím, a od toho se také odvíjel celý můj výkon. Nemálokrát jsem jenom tak poskakovala na trampolíně a snažila se sladit s ostatními. Takže černá trampolíno, ty se mi příště vyhýbej obloukem! A jak že mi to teda dneska šlo? Bídně, fakt! Říkala jsem si, že to bude dobré, že mě určitě Shaun dobře připravil, ale ne. Stehýnka začala pálit už po čtvrt hodině cvičení. A evidentně jsem nebyla sama, co jsem se tak dívala po přítomných slečnách (a současně i spolužačkách z ostatních fakult), měly jsme všechny ten samý problém – únava, vyčerpání, nemohoucnost, bolavé svaly. Ale, abych to teda urychlila, zdárně jsme hopsací sestavy doklepaly, a na závěr si zaposilovaly a protáhly se. V šatně jsme si pak postěžovaly, že to bylo ještě horší než minule, a že už nevíme, jak zvládneme příští cvičení. Nicméně závěrečné rozloučení vše změnilo (snad). Když jsme si obouvaly boty, Zuzka nám nabídla chilli čokoládu s pomerančem (lidičky, to taaaak pálilo, že už nechci :-D) a začaly jsme se s ní bavit o Matchatea zeleném čaji, který se dá u nich i koupit. Dostali jsme s Barčou na vyzkoušení jeden pytlíček + informační letáček. Po pročtení všech informací jsme konstatovaly, že čaj vypadá opravdu slibně. Všeobecně by měl být silnější než káva, ale bez zbytečných sranců, které jsou třeba v energeťácích. Čaj by měl pomáhat při myšlení, soustředění, spalování tuků, atd. atd. Koho to zajímá, mrkněte na jejich webovky (www.matchatea.cz). My si s Barčou pytlíček schovaly a řekly si, že si nápoj namícháme na příští Jumping a uvidíme, jak se nám bude cvičit.

No a jak že jsem pokračovala? Po pár hodinách ve škole jsem se dokodrcala domů, a jelikož jsem byla strašně unavená, lehla jsem si do postele a spala až do půl sedmé. Byla jsem rozhodnutá, že cvičit nebudu! Když už jsem se vyčerpala při Jumpingu, tak mě přece nic nedonutí cvičit ještě se Shaunem. Jenže znáte to, zhřešíte jednou, zhřešíte i jindy. Po probuzení jsem si udělala milovaný kuskus s nakrájenou zeleninou a hermelínem, k tomu jsem si dala velké kafe (super kombinace, co? :-D) a mrkla na staré díly The Big Bang Theory (miluju ten seriál!). A pak se to stalo! Při klasickém projíždění proklatého Facebooku jsem objevila odkaz na toto video (klik) a řekla jsem si, že když může ona, můžu já taky! A proto jsem cca 20 minut poté šla cvičit. Dnes jsem měla odcvičit Core Cardio (Pekelné kardio), a jak jsem si říkala, že to bude ok a zvládnu to jak nic, tak to byla pravda jen z půlky. Unavenost z Jumpingu o sobě dávala znát (mrcha) a já už ze začátku měla občas pocit, že to cvičení nedám. Párkrát se i stalo, že jsem přestala cvičit a nechala video dál běžet. Ale jelikož nejsem sketa, vždy jsem si to posunula zpět a cvik odcvičila. Tentokrát mi největší problém dělaly přeskakující výpady do x. Nevím, jestli je to z toho pochopitelné, ale ze základní pozice, kdy stojíte rovně s mírně rozkročenými nohami, se vždy skočí diagonálně na jednu stranu do výpadu vpřed, poté zase vyskočíte do základní pozice, a z ní diagonálně na druhou stranu zase do výpadu vpřed. Takto se dělají nejprve lehčí výpady, poté obtížnější výpady a úplně nejvyšší úrovní je zde výpad, kdy se musíte dlaní dotknout země.

Nicméně, teď už je cvičení za mnou, a já si na oslavu, že jsem dnes zvládla dvě docela obtížná cvičení, rozdělala růžové víno. 🙂 A jelikož jsem teď sama doma (Tom odjel slavit narozeniny našeho kamaráda, který shodou okolností také cvičí se Shaunem), je to pro mě pohoda jahoda. 🙂

Mějte se famfárově, vaše Gábi. 🙂